V roce 2015 slavila Česká Orffova společnost 20. výročí svého založení. Oslava se konala v rámci letňanského semináře na podzim 2015. Gratulaci napsala Rafaela Drgáčová.

20 let České Orffovy společnosti

„Orff for music, music for life“, tak by mohlo znít v mezinárodním kontextu motto jakékoli společnosti, která se hlásí k myšlenkám Orffovy elementární hudby, Českou Orffovu společnost nevyjímaje. V minulém roce jsme si při slavnostním listopadovém setkání v Praze-Letňanech připomněli 20. výročí od jejího založení a s hrdostí i úctou bilancovali práci uplynulých let, součástí oslav byl, pochopitelně, i pohled na současnost a budoucnost této organizace.

Česká Orffova společnost vznikla v roce 1995 jako jedna ze Sekcí pro hudební výchovu České hudební společnosti a pracovala při ní do roku 2006. Její vznik byl logickým vyústěním snah pedagogů reagujících na stagnující tendence v české hudební pedagogice; rozvojem hudební výchovy podle nejmodernějších světových trendů se zabývá dodnes. Za všechny, kteří se na propagaci nového pedagogického směru podíleli, jmenujme především skladatele Petra Ebena a Ilju Hurníka, kteří vytvořili světově uznávanou adaptaci Orffova Schulwerku „Českou Orffovu školu“, dále pak prvního předsedu ČOS Pavla Jurkoviče a také řadu progresivních pedagogů na poli hudební a taneční výchovy: V. Poše, P. Jistela,
M. Střeláka, L. Daniela, P. Dostala, E. Kröschlovou, B. Viskupovou a L. Kurkovou.
Dnes tolik skloňovaný pojem „kreativita“ vycházel z principu tzv. „elementární hudby“ skladatele a pedagoga Carla Orffa, který, stejně jako jeho spolupracovnice Gunild Keetman, kladl důraz na přirozené předpoklady každého dítěte a jeho touhy po vlastním uměleckém vyjádření - bez ohledu na věk či talent. Humanistické pojetí výchovy vycházelo z odkazu významných světových pedagogů i filozofů a zdůrazňovalo celistvost utváření lidské osobnosti spojením pohybu, hudby a řeči – jistě i proto je stále aktuální.

Současnost zastihuje Českou Orffovu společnost jako zapsaný spolek navazující na to nejlepší z odkazu Carla Orffa a sdružující nemalé množství pedagogů a příznivců kreativního přístupu k výuce v celé České republice. Neměnnou snahou je podílet se na procesu celoživotního vzdělávání pracovníků a studentů ve sféře pedagogické, sociální a terapeutické, její aktivity ale spadají i do lektorské spolupráce s Dětský klubem Fík při orchestru FOK v cyklu koncertů Hudba na dotek. Široká veřejnost je o činnosti ČOS informována články v odborném tisku, ale také na webových stránkách www.orff.cz s přehledem akcí a kontaktů, emailový kontakt poskytuje adresa orff@seznam.cz, archiv ČOS se nachází v ZŠ Gen. Fajtla v Praze-Letňanech. V rámci akreditovaných vzdělávacích seminářů poskytuje ČOS prostor pro praktickou výuku nových postupů, důraz je kladen rovněž na schopnost sebereflexe, autorelaxace a uvolnění fantazie, což jsou základní prvky výchovy 21. století.
Čeští i zahraniční lektoři při aktivních dílnách předávají své zkušenosti s Orff Schulwerkem obohaceným přijímáním dalších výukových trendů /Kodaly, Dalcroze, Gordon, Steiner, Suzuki, Hauwe, Kritické myšlení, Step by Step, Lernende Schule atd./ - tím je zajištěna kontinuita a aktuálnost vzdělávacího procesu.

Díky práci předcházející i současné předsedkyně / J. Kotůlkové a L Pospíšilové / je ČOS platnou součástí mezinárodní organizace Orff Forum Salzburg a ISME, úzce také spolupracuje s Orffovými asociacemi na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku, Německu a Rakousku. Ohlasy na její působení přicházejí z Itálie, Turecka, Řecka, Litvy, Finska, USA, Austrálie a Jižní Afriky - to vše umožňuje komplexně nahlédnout na problematiku hudební výchovy v evropském a světovém kontextu.

Budoucnost ČOS tkví ve snaze nadále oslovovat a inspirovat všechny, kterým není lhostejný celistvý vývoj člověka, zároveň pak nabízet ucelený názor na múzickou výuku v duchu ideí Carla Orffa pomocí celostátních i regionálních seminářů i spoluprací s pedagogy a studenty vysokých škol.
Východiskem těchto snah budiž i v příštích letech myšlenka blízkého spolupracovníka C. Orffa, prof. Wilhelma Kellera: „Orffova elementární hudba není metoda, ale ukazatel cesty.“

Rafaela Drgáčová