Back to blog

Božena Viskupová - ohlédnutí za životem

15. 5. 2016 11:48:57 Jitka Kopřivová

29. srpna 2015 zemřela pedagožka Božena Viskupová. Ohlédnutí za jejím životem připravila Rafaela Drgáčová.

Božena Viskupová – ohlédnutí za životem v tanci

Chvála tance – svatý Augustin

Chválím tanec,
neboť on člověka osvobozuje
od tíže věcí, spojuje
osamělého se společenstvím.
Chválím tanec,
který všechno požaduje a všemu prospívá,
zdraví a jasnému duchu
i pohyblivé duši:
tanec je proměnou prostoru,
času, člověka,
který je trvale v nebezpečí se rozpadnout,
stát se celým mozkem, vůlí nebo pocitem.
Tanec naopak žádá celého člověka,
který je zakotven ve svém středu.
Který není posedlý žádostivostí
po lidech nebo věcech
a démonií opuštěnosti ve vlastním Já.
Tanec žádá člověka osvobozeného a plynoucího
v rovnováze všech sil.
Chválím tanec.
Ó, člověče, nauč se tančit,
jinak si andělé v nebi neví s tebou rady.

V sobotu 29. srpna 2015 zemřela ve věku 102 let paní profesorka Božena Viskupová, která celým svým životním zaměřením vedla studenty a pedagogy k „chvále tance“ pomáhajícímu překračovat hranice vlastního Já, jak o tom píše v úvodním textu tohoto ohlédnutí svatý Augustin, jeden z nejvýznamnějších učitelů, teologů a filozofů pozdního římského císařství. .
Paní profesorka Božena Viskupová po celý svůj dlouhý život obohacovala s nevyčerpatelným nasazením hudební výchovu dětí a mládeže, školila tisíce českých a slovenských pedagogů mateřských, základních i pedagogických škol, tvořila osnovy výuky taneční práce ve školách a psala metodické příručky, z nichž stále studují studenti středních a vysokých škol. Výčet její celoživotní práce je téměř nevyčerpatelný a zahrnuje výchovnou, odbornou a uměleckou práci v oblasti všeobecného a odborného hudebního vzdělávání. Mohl by ale pokračovat v oblastech sběratelství lidových písní, práci v České hudební společnosti a také v oblastech mezinárodní spolupráce - za to všechno jí byla v roce 2011 udělena Medaile J. A. Komenského 1. stupně ministra školství.
   Paní Božena Viskupová vystudovala hru na klavír a sborový zpěv na Státní konzervatoři v Praze, kterou ukončila absolutoriem v roce 1945. Současně studovala problematiku „dalcrozovské rytmiky“ u A. Dubské, která převzala své vědomosti a dovednosti od svého učitele E. J. Dalcroze. Velký vliv na její pedagogickou orientaci měl hudební skladatel Alois Hába, který ji v padesátých létech nasměroval k pedagogickému působení na LŠU, v té době si paní Božena Viskupová vybrala jako svůj hlavní předmět zájmu hudebně pohybovou výchovu. V šedesátých létech dvacátého století si všimli jejich jejích pozoruhodných uměleckých a pedagogických výsledků hudební skladatel Ilja Hurník a spolu s Vladimírem Pošem ji vybídli ke spolupráci. V roce 1966 odjela na mezinárodní hudebně výchovný kurz do Orffova institutu v Salcburku, kde se setkala se zahraničními výukovými trendy a poznala, že její práce je velmi blízká principům Orff Schulwerku.

Po návratu do vlasti se plně zaměřila na experimentální ověřování těchto principů a pod hlavičkou Pedagogické fakulty UK v Brandýse nad Labem se zasadila o jejich zavádění do vyučovatelské praxe. Je třeba též vyzvednout výsledky její mnohaleté spolupráce s Pavlem Jurkovičem, Petrem Jistelem a dalšími významnými osobnostmi hudební pedagogiky v rámci České hudební společnosti, jejíž pokračovatelkou je od roku 1995 Česká Orffova společnost.
Jménem této společnosti děkujeme za vše dobré, co paní profesorka Božena Viskupová vykonala za celá ta dlouhá léta na poli hudebně pohybové výchovy a věříme, že si s ní, aspoň podle slov svatého Augustina, budou díky její celoživotní vášni pro pohyb a tanec andělé v nebi už vědět rady…

Za Českou Orffovu společnost Rafaela Drgáčová